• Rozloha: 135 125 km2 (104. na světě) z toho 2,7 % vody
• Počet obyvatel: 301 931 (168. na světě)
• Hustota zalidnění: 2,82 / km2
• Jazyk: islandština
• Náboženství: protestantské
• Nejvyšší bod: Hvannadalshnjúkur (2110 m n. m.)
• Hlavní město: Reykjavík
• Státní zřízení: republika
• Prezident: Ólafur Ragnar Grímsson
• Hymna: Lofsöngur
• Vznik: 1. prosince 1918 (nezávislostí na Dánsku.)
• Měna: islandská koruna ISK, 1 ISK = 100 aurarů
• Doména: .is
• Časové pásmo: UTC +0

S rozlohou 103 000 km2 je druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grímsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeží vybíhají řekami oddělené hřbety. Krajinu zdobí vodopády, horké prameny, gejzíry i činné vulkány a rozsáhlá lávová pole a několik desítek vulkánů s dominantní výškou, které tvoří zdaleka viditelné kužely. Starší skalní hřbety vystupují z náhorních plošin a ledovců. Nejvyšší horou je Hvannadalshnjúkur (2 119 m), která leží na JV pobřeží Islandu v oblasti ledovce Vatnajökull na okraji zaledněné kaldery sopky Öraefajökull. V průměru má 35 km, vrcholová část představuje kalderu o průměru 5 km. Hora vznikla ve čtvrtohorách a svrchní partie jsou tvořeny dokonce holocénními lávami. Je stále aktivní. Populace se vyznačuje řadou specifik, např. muži se dožívají nejvyššího věku v Evropě (2. místo na světě – průměrně 75,2 let). Velmi vysoká je porodnost (3. místo v Evropě – 18‰) a díky ní je velmi vysoký přirozený přírůstek (2. místo v Evropě – 1,1 %). Kojenecká úmrtnost je nejnižší na světě (4 ‰).

Historie

Začátek lidského osídlení ostrova se připisuje do VII. století irským mnichům, kteří při hledání klidného místa pro meditace přirazili ke břehům Islandu. Asi o sto let později se zde objevili a usadili norští vikingové. Většina z nich si s sebou přivezla irské otroky a mnozí i Irské ženy. Rozbory krevních skupin nasvědčují tomu, že Keltů zde bylo více, než se předpokládalo. Je možné, že ještě před Iry a Nory zde byli i staří Řekové a Římané, což dokládají nalezené mince. V roce 930 se zde sešel poprvé althing – sněm svobodných mužů pro celou zemi, kde si stařešinové vyříkávaly svoje problémy pod širým nebem. Tak vznikl nejstarší a stále existující parlament světa. Byl zákonodárným a rozhodčím sněmem. Stal se i společneskou událostí pro celou zemi. Oblíbené zde byli i různé hry a zápasy. Záznamy v ságách ukazují, že svůj divoký vikingský původ nezapřeli. Žádná jednání althingu se neobešla bez půtek s tragickým koncem. Příběhy, že „mladý Egil neunesl prohru a soupeři rozbil sekerou lebku“ nebo „muži se prali a bylo pět mrtvých“ nejsou neobvyklé.

Islanďané věří v přírodní síly, vlivy hvězd a nadpřirozené jevy. Často navštěvují vykladače snů, kartářky, seance, čtou budoucnost z čajových lístků. Jsou přesvědčeni o schopnostech předvídání, předtuch, převtělování, telepatii…atd. I dnes věří v existenci neviditelných tvorů, o nich se vypráví ve starých ságách. Skřítkové, obři a duchové lidem jak pomáhají, tak škodí. Je potřeba s nimi jednat opatrně. V r. 1988 začala výstavba silničního tunelu, který měl zkrátit cestu a vyhnout se srázu. Brzy po zahájení prací došlo k 2 sesuvům půdy. Místní obyvatelé okamžitě usoudili, že škodu způsobili skřítkové ve skalách a trestají tak lidi za to, že ruší jejich klid. Poprosili svého poslance, aby byly zastaveny práce. Tunel byl nakonec otevřen na jiném místě. Téměř každá rodina má svého dobrého trola či elfa, který ji chrání před zlými silami. Islanďané se rádi vracejí ke starým pověstem a ságám.